Parnas - pohoří zasvěcené Apollonovi
Pohoří Parnas patřilo ve starověkém Řecku k nejposvátnějším místům. Nad slavnými Delfami se zvedají vysoké horské štíty, hluboká údolí a rozsáhlé lesy, které dnes lákají turisty, lyžaře i milovníky řecké historie a mytologie.
Velkolepé pohoří Parnas rozkládající se v oblasti středního Řecka kdysi patřilo k nejposvátnějším místům antického Řecka. Pohoří bylo zasvěceno Apollonovi a múzám, pod masívem Parnasu navíc dodnes stojí zbytky nejproslulejší věštírny starověku - Delf. Právě zde věštkyně Pýthia předpovídala osudy vládcům a říším.
Pro pohoří nacházející se v blízkosti Korintského zálivu je charakteristický výrazný velehorský reliéf. Nejvyšším vrcholem je Mount Liakoura neboli Vlčí hora, dosahující výšky 2457 metrů nad mořem. Dnes zde však již vlky nepotkáte, raději sestoupili níže a do těchto končit se zatoulají jen výjimečně. Vrchol je totiž dobře dostupný po silnici a díky tomu je poměrně frekventovaný. Potkáte se zde proto spíše s lyžaři, turisty a cyklisty, kteří skvělé dostupnosti hory rádi využívají. Na několika svazích byla vybudována zimní lyžařská střediska, protože Parnas je znám svými příznivými sněhovými podmínkami. Vysokohorská silnice, která tudy prochází, od sebe odděluje pohoří Parnas a sousední masív Giona.
O něco níže se rýsuje další, trochu nižší vrchol Gerontovrachos, neboli Starcova skála, vysoký 2435 metrů nad mořem. Celá oblast z velké části náleží pod ochranu Národního parku Parnas, jež byl založen v roce 1938. Jde o jeden z prvních národních parků v Evropě, který je zároveň také jedním z nejstarších v Řecku. Svahy hor jsou porostlé jedlemi řeckými. Mezi stromy se občas vyskytnou malebné louky, které jsou zejména na jaře zbarvené květy vysokohorských rostlin.
Fauna v horách prakticky není zastoupena žádným větším savcem. Místo vlků, kteří oblast obývali dříve, zde dnes spatříte spíše lišky, jezevce, veverky a dokonce i divoké kance. Parnas se stal rovněž domovem pro několik druhů supa a orla, včetně orla zlatého. Za parných letních dní je můžete pozorovat, jak krouží vysoko nad zemí a hledají něco k snědku.
Sever a východ pohoří je vymezen údolím řeky Kilisos, na jihu a jihovýchodě je pohoří obklopeno Korintským zálivem, ke kterému se horstvo postupně svažuje. V horách se běžně vyskytují ledovcové kary (ledovcové kotle), morény a další pozůstatky po nejjižnějších čtvrtohorních ledovcích v Evropě.