Zamość - renesanční perla Polska

Zamość, sedmdesátitisícové město ležící v jihovýchodní části Polska, patří ke skutečným pokladům renesanční architektury země. Přesto zůstává poněkud v pozadí zájmu cestovních kanceláří i individuálních cestovatelů. Je to velká škoda, neboť Zamość má skutečně co nabídnout.

Za svou existenci vděčí Zamość především dvěma osobám – polskému šlechtici a hejtmanu Janu Zamoyskému a padovskému rodákovi Bernardu Morandovi. První se v roce 1580 rozhodl založit město, jež by splňovalo obecnou představu „ideálu“ a druhý, jsa architektem, toto rozhodnutí realizoval. Netrvalo dlouho a v jihovýchodní části Polska vyrostlo vyhledávané centrum kultury a nauk, ve kterém žilo na tři tisíce obyvatel. Již v době svého založení bylo město považováno za důležitou obchodní křižovatku na cestě spojující západní Evropu s Černým mořem. A Zamość dodnes zůstává dokonalou ukázkou renesančního města, které si zachovalo nejen velké množství budov v italském stylu, ale i zbytky původního opevnění. Hradby, doplněné sedmi bastilami, sloužily k obraně města před vpády nepřátel a odolaly až do poloviny 20. století, kdy je ruská armáda vyhodila do povětří. Ve své době byly až 12 metrů vysoké a v nejširších místech tloušťka jejich zdí dosahovala až 2.5 metru.

Hradby obepínaly celou část Starého Města, ve které můžeme i dnes obdivovat na 120 renesančních památek, díky nimž byla Zamość v roce 1992 zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. V jejím středu se rozprostírá Velké tržní náměstí. S rozměry 100x100 metrů patří k největším náměstím Evropy. Každou z jeho stran zdobí osm měšťanských domů s arkádami. Domy v dávných dobách patřily bohatým arménským obchodníkům, zatímco dnes jsou v nich umístěny malé soukromé vinárny, kavárny a pivnice. Náměstí dominuje monumentální radnice s impozantním schodištěm. Již od prvopočátků města, byla středem jeho dění a svému účelu slouží dodnes. Každé poledne se z vrcholku její padesátimetrové věže ozývá do tří světových stran zvuk polnice. Proč je čtvrtá, západní strana vynechána, nikdo netuší. Jedni tvrdí, že se zvuk polnice nesmí mísit s konkurenčním Krakovem, druzí jsou zastánci teorie, že každá světová strana odpovídá jedné vstupní bráně, jež umožňovala ve starých dobách vstup do města.

V jižní části města stojí Rotunda, která dodnes připomíná smutné události dvacátého století. Během 2. světové války zde bylo za nacistické okupace popraveno na osm tisíc lidí. K uctění jejich památky bylo v Rotundě otevřeno muzeum, jehož část expozice je také věnována masakru polské armády sovětskými vojsky.

Zajímavým tipem na jednodenní výlet může být i necelých 20 kilometrů vzdálený Roztocký národní park s 85 čtverečními kilometry panenské přírody.