Káhira: Město mrtvých, kde se mezi hrobkami stále žije
V Káhiře existuje místo, kde se mezi staletými hrobkami vaří, pracuje, nakupuje a žijí celé rodiny. Město mrtvých, arabsky Qarafa, anglicky často označované jako City of the Dead, není obyčejný hřbitov. Rozsáhlé káhirské nekropole ukrývají mešity, mauzolea, hrobky sultánů i významných učenců a zároveň jsou po staletí součástí živého města.
Na první pohled může působit bizarně: mezi náhrobky stojí domy, kolem historických mauzoleí projíždějí automobily a nedaleko monumentálních staveb se odehrává úplně obyčejný každodenní život. Právě tento kontrast dělá z Města mrtvých jedno z nejpozoruhodnějších míst Káhiry.
Dnes má navíc toto území ještě jeden rozměr. Historické nekropole se ocitají pod tlakem rychle se rozvíjející metropole a současně probíhá snaha o záchranu jejich mimořádného kulturního dědictví. UNESCO proto Historic Cairo dlouhodobě sleduje a v roce 2026 znovu upozornilo na nutnost koordinovat obnovu, ochranu památek a urbanistický rozvoj.
Zájem o Město mrtvých navíc roste společně s celkovým turistickým boomem, který Káhira v roce 2026 zažívá – mimo jiné díky nedávnému otevření Grand Egyptian Museum u pyramid. Návštěvníci, kteří si do Egypta jedou prohlédnout Tutanchamonovy poklady a pyramidy v Gíze, si čím dál častěji přidávají do programu i tuto méně tradiční, ale mimořádně silnou zastávku.
Severní, nebo jižní? Město mrtvých není jedno místo
Než se pustíme do historie, stojí za to ujasnit, o čem přesně mluvíme. V běžné řeči se „Městem mrtvých“ obvykle myslí Severní hřbitov (Severní nekropole) ležící severovýchodně od Citadely, poblíž úpatí pahorku al-Mukattam. Právě tady se nachází většina nejvýznamnějších památek, o kterých je řeč dál v článku, včetně Kájtbájova komplexu.
Odděleně se pak mluví o Jižním Městě mrtvých, další rozsáhlé obydlené nekropoli jihovýchodně od Citadely. Odborně se obě oblasti dále dělí na jednotlivé historické nekropole – mezi něž patří například nekropole imáma aš-Šáfi'ího, as-Sajjidy Nafísy a Kájtbájova nekropole, kterým se budeme věnovat podrobněji. Pro návštěvníka je ale hlavní vědět, že když se řekne „Město mrtvých“, může jít o obě rozsáhlá území, a je dobré si předem ujasnit, kterou část chcete vidět.
Jak vzniklo Město mrtvých?
Historie káhirských nekropolí sahá hluboko do minulosti. Pohřebiště se začala rozvíjet už v raném období islámské Káhiry a během dalších staletí vznikaly nové hrobky, mauzolea, mešity a pohřební komplexy.
Nejde přitom o jeden jediný hřbitov. Město mrtvých tvoří několik rozsáhlých historických nekropolí, mezi něž patří například nekropole imáma aš-Šáfi'ího, as-Sajjidy Nafísy a Kájtbájova nekropole. Část těchto území je součástí památkově chráněného Historic Cairo, které je od roku 1979 na seznamu světového dědictví UNESCO.
Původně zde samozřejmě lidé nežili v podobě dnešní obytné čtvrti. Pohřební komplexy však často nebyly jen samotnými hrobkami. Měly dvory, místnosti, náboženské prostory a další zázemí. Postupem času se jejich využití proměňovalo a v podmínkách rychle rostoucí Káhiry se nekropole staly také místem, kde našli bydlení lidé, pro které bylo obtížné získat běžný byt.
Káhira se během 20. století rozrůstala obrovským tempem a nedostatek dostupného bydlení problém ještě prohloubil. Z pohřebišť se tak postupně stala místa, kde se vedle světa mrtvých odehrává také svět živých.
Proč lidé žijí mezi hrobkami?
Představa, že se lidé jednoduše nastěhovali do hrobů, je poněkud zavádějící. Oblast je mnohem složitější a její obyvatelé zde vytvořili skutečné komunity.
Některé pohřební stavby mají místnosti a další prostory, které bylo možné využívat. Postupně zde vznikaly domácnosti, dílny, obchody a služby. Město mrtvých se tak v mnoha místech podobá běžné káhirské čtvrti – jen s tím rozdílem, že mezi obytnými stavbami stojí staleté hrobky a mauzolea.
Přesný počet současných obyvatel nelze spolehlivě určit, protože záleží také na tom, jak široce je samotné Město mrtvých vymezeno. Starší zdroje uváděly odhady ve stovkách tisíc lidí, proto není vhodné prezentovat často citované číslo 350 tisíc jako přesný dnešní údaj.
Mezi obyčejnými hroby stojí architektonické skvosty
Právě tady začíná být Město mrtvých zajímavé také pro milovníky historie a architektury. Vedle jednoduchých hrobů se nacházejí monumentální pohřební komplexy, mešity a mauzolea z různých období egyptských dějin.
Jednou z nejvýznamnějších staveb je komplex sultána Al-Ašrafa Kájtbáje, považovaný za jednu z nejkrásnějších památek mamlúcké architektury v Káhiře. Jeho charakteristickým prvkem je bohatě zdobená kamenná kupole a mimořádně propracované kamenické detaily.
A právě Kájtbájovo mauzoleum se v roce 2026 dostalo znovu do centra pozornosti. Po pěti letech rozsáhlých konzervačních prací bylo v červenci 2026 znovu otevřeno veřejnosti. Restaurátoři se zaměřili na zachování architektonických i uměleckých prvků této výjimečné stavby z 15. století.
To je jeden z důvodů, proč má dnes návštěva Města mrtvých jiný význam než jen představu o „bizarním hřbitově“. Je to také místo, kde lze obdivovat mimořádné památky islámské architektury.
Mauzoleum imáma aš-Šáfi'ího
K nejvýznamnějším památkám patří také mauzoleum imáma Muhammada ibn Idríse aš-Šáfi'ího, zakladatele šáfi'ovské právní školy, jedné ze čtyř hlavních sunnitských právních škol sunnitského islámu.
Aš-Šáfi'í zemřel v Egyptě roku 819 a jeho hrob se stal významným poutním místem. První stavba nad jeho hrobem vznikla ve 12. století a současné mauzoleum pochází z počátku 13. století. Dřevěná kupole byla později několikrát upravována, mimo jiné za vlády sultána Kájtbáje.
Mauzoleum zaujme především monumentální dřevěnou kupolí, bohatou výzdobou a historickým dřevěným kenotafem. V posledních letech navíc prošlo rozsáhlou konzervací, která se zaměřila například na poškození způsobená vlhkostí, solemi a dlouhodobým působením prostředí.
Život mezi hroby je překvapivě obyčejný
Právě každodennost je na Městě mrtvých možná nejpozoruhodnější.
Za vysokými zdmi historických hrobek se odehrává život, který se od jiných káhirských čtvrtí příliš neliší. Lidé zde bydlí, pracují, děti chodí do školy a v ulicích se pohybují automobily a další dopravní prostředky.
Historické pohřebiště tak není izolovaným místem, kam by se chodilo pouze vzpomínat na mrtvé. Je současně domovem živých lidí.
Právě proto je také nevhodné vnímat Město mrtvých pouze jako exotickou turistickou atrakci. Pro jeho obyvatele jde o skutečné místo k životu a při návštěvě je třeba respektovat soukromí lidí i pietní charakter prostoru.
Město mrtvých pod tlakem moderní Káhiry
Právě zde se příběh Města mrtvých dostává do současnosti.
Historické nekropole leží v rychle rostoucí metropoli a jejich ochrana není jednoduchá. V minulých letech vyvolaly pozornost a kritiku některé infrastrukturní projekty spojené s demolicemi historických hrobek a mauzoleí. UNESCO v minulosti vyjádřilo obavy z dopadu nové dopravní infrastruktury na historickou městskou strukturu a upozornilo na riziko nevratného poškození kulturního dědictví.
Současně ale probíhají restaurátorské a konzervační projekty. Aktuální přístup se tak pohybuje mezi dvěma potřebami – modernizací obrovské metropole a zachováním historického prostředí. UNESCO v rozhodnutí z roku 2026 ocenilo pokračující obnovu historických staveb i vznik nového výboru pro regeneraci Historic Cairo, zároveň však požaduje lepší koordinaci jednotlivých projektů a rychlejší vytvoření dlouhodobého plánu ochrany.
Příběh Města mrtvých proto zdaleka není uzavřený. Některé památky se restaurují a znovu otevírají návštěvníkům, jiné části území čelí tlaku nové výstavby a dopravních projektů.
Dá se Město mrtvých navštívit?
Ano, ale není to klasická turistická atrakce, kde člověk jednoduše projde bránou a vydá se na prohlídku.
Město mrtvých leží severovýchodně (Severní hřbitov) a jihovýchodně (Jižní Město mrtvých) od káhirské Citadely, tedy v dosahu ostatních památek islámské Káhiry. Nejpohodlnější je dostat se tam taxíkem nebo přes aplikace typu Uber – veřejná doprava k jednotlivým nekropolím nevede přímo a orientace v úzkých uličkách je pro první návštěvu náročná. Na prohlídku hlavních památek (Kájtbájův komplex, mauzoleum aš-Šáfi'ího) počítejte orientačně s půl dnem, pokud chcete věnovat čas i klidnější procházce okolím.
Město mrtvých je především živou městskou čtvrtí a historickým územím. Při návštěvě je proto vhodné respektovat místní obyvatele, nefotografovat lidi bez jejich souhlasu a chovat se ohleduplně u hrobů a náboženských staveb.
Pro první návštěvu je vhodnější zaměřit se na významné historické památky a využít místního průvodce, který dokáže vysvětlit jejich historii i současný život v okolí.
Zajímavé je také sledovat, jak se jednotlivé části nekropolí liší. UNESCO ve své dokumentaci například samostatně uvádí nekropoli imáma aš-Šáfi'ího, nekropoli as-Sajjidy Nafísy a Kájtbájovu nekropoli.
Místo, kde minulost není minulostí
Město mrtvých je jedním z míst, která se do turistických představ o Egyptě příliš nevejdou. Nejsou tu pyramidy ani faraonské chrámy. Místo toho tu najdete středověká mauzolea, nádherné kupole, mešity, obyčejné domy, malé provozovny a ulice plné života.
Právě v tom spočívá jeho jedinečnost.
Město mrtvých není jen historickou kuriozitou ani největším hřbitovem, na kterém se „nějakým způsobem bydlí“. Je živou součástí Káhiry, která během staletí absorbovala měnící se potřeby města a zároveň si zachovala mimořádně cenné památky islámské architektury.
A zatímco některé jeho monumenty dostávají díky restaurátorům nový život, samotné Město mrtvých dnes stojí před otázkou, jak skloubit život moderní Káhiry s ochranou dědictví, které vznikalo po více než tisíc let.
Často kladené otázky
Co je Město mrtvých v Káhiře?
Rozsáhlý komplex historických káhirských nekropolí známý jako Qarafa, v angličtině často „City of the Dead“. Kromě hrobů a mauzoleí se zde nacházejí významné mešity, pohřební komplexy a obytné části.
Je Severní a Jižní Město mrtvých totéž?
Ne, jde o dvě samostatné, rozsáhlé oblasti – Severní hřbitov severovýchodně od Citadely, kde leží většina nejvýznamnějších památek popsaných v tomto článku, a Jižní Město mrtvých jihovýchodně od Citadely. Obě se dál dělí na jednotlivé historické nekropole.
Proč lidé žijí mezi hrobkami?
Oblast se postupně proměňovala v obytnou čtvrť v souvislosti s růstem Káhiry a nedostatkem dostupného bydlení. Některé pohřební komplexy navíc disponovaly místnostmi a zázemím, které bylo možné využívat.
Co je v Městě mrtvých k vidění?
Mezi nejvýznamnější památky patří především komplex sultána Kájtbáje a mauzoleum imáma aš-Šáfi'ího. Celá oblast je součástí historického prostředí Káhiry chráněného UNESCO.
Jak se do Města mrtvých dostat?
Nejpohodlnější je taxi nebo aplikace typu Uber – oblast neleží na trase běžné veřejné dopravy a orientace v uličkách je pro cizince náročná. Na prohlídku hlavních památek počítejte orientačně s půl dnem.
Je Město mrtvých bezpečné pro turisty?
Nejde o běžnou turistickou atrakci, ale o živou městskou čtvrť. Při návštěvě je proto vhodné chovat se ohleduplně, respektovat soukromí obyvatel a pro první návštěvu využít zkušeného místního průvodce.
Proč se o Město mrtvých v posledních letech tolik zajímá UNESCO?
Historické nekropole jsou součástí širšího Historic Cairo a čelí tlaku moderního rozvoje, infrastruktury a změn městského prostředí. Současně probíhají restaurátorské projekty významných památek. UNESCO proto požaduje koordinaci rozvoje s ochranou historického prostředí.
Dále jsme pro vás vybrali
Tutanchamonova hrobka: objev, který změnil dějiny archeologie