Velkolepý zámek Nelahozeves je malý Louvre

Nelahozeveský zámek je jedním ze skvostů české renesanční architektury druhé poloviny 16. století, protože byl ušetřen větších přestaveb a tak zůstal slohově ryzí. Do Nelahozevsi jezdí návštěvníci také za poslechem klasické hudby, neboť obec je také známá jako rodiště geniálního českého hudebního skladatele Antonína Dvořáka.

Slavný hudební skladatel Antonín Dvořák se v obci narodil roku 1841 v domě, kde bývala hospoda a řeznictví. V roce 1993 byl Dvořákův rodný dům v rámci restitucí navrácen rodině Lobkowiczů a je dnes přístupný veřejnosti jako muzeum. K vidění je tu dobový nábytek, obrazy a různé doplňky a památky spojené s hudebníkovým životem.

V roce 1990 byl na zámku Nelahozeves založen Dvořákův hudební festival. V průběhu jednotlivých ročních bylo zde uspořádáno více než 500 koncertů a představili se tu interpreti takových zvučných jmen jako například Renée Fleming nebo Josef Suk a Eva Urbanová.

Zakladatelem zámku Nelahozeves byl Florián Gryspek z Gryspachu (1504 – 1588), který v roce 1544 koupil nelahozeveský poplužní dvůr a posléze také zdejší tvrz. Aristokrat Florian Griespek byl soukromým tajemníkem a blízkým rádcem císaře Ferdinanda I. Majitel zámku si s nejvyšší pravděpodobností najal dvorního stavitele Bonifáce Wohlmuta, aby mu postavil zámek v severoitalském manýristickém stylu.

Monumentální nelahozevský zámek je však dílem více italských architektů, kteří do Čech houfně přicházeli v období vlády Ferdinanda I. Tvůrců bylo více, protože stavba trvala asi šedesát let a ani poté nebyla zcela dokončena. V celkové kompozici stavby se střetává severoitalská renesance s francouzskými vlivy a s domácím pojetím. 

Jeden z nejspanilejších renesančních zámků v Čechách ležící na skalnaté výspě nad řekou má půdorys písmene U. Ambiciózní rezidence byla plánována jako dvoupatrová budova se čtyřmi křídly a čtyřmi rohovými pavilony. Na fasádě severního křídla zámku jdou dodnes nádherně zrestaurovaná sgrafita, která zobrazují mytologické výjevy a scény ze Starého zákona.

Panství a zámek získali v roce 1623 Lobkovicové. V průběhu třicetileté války stavební utrpělo značné škody a od té doby už bylo panstvem jen velmi málo využíváno. Ve 2. polovině 19. století byl objekt dočasně využíván jako lazaret a posléze dlouhodobě jako klášter s dívčím penzionátem. V majetku Lobkoviců zůstal nelahozevský zámek až do roku 1949, kdy jej převzal stát. V druhé polovině roku 1993 byl zámek navrácen roudnické větvi rodiny Lobkowiczů, kterým patřil od počátku 17. století.

V letech 1997 až 2007 tu byla instalována stálá výstava – Šest století umění prezentující obrazy a umělecké předměty ze soukromé sbírky, která patří k nejvýznamnějším v Evropě. V roce 2007 byla část sbírek převezena a zpřístupněna v rodinném Lokowiczkém paláci na Pražském hradě. V Nelazozevsi tak vznikl prostor pro novou stálou expozici historických dobových pokojů s názvem – Pohled do šlechtického interiéru rodiny Lobkowicz.“ Výstava zachycuje životní styl s předměty, se kterými v průběhu staletí žila lobkowiczká knížata a kněžny.

Nová instalace v nelahozeveském zámku názorně ukazuje obraz života, jaký trávila vlivná šlechtická rodina na jednom z jejích předních venkovských sídel. Dvanáct dobově zařízených místností prezentuje jídelnu, ložnice, hudební salon, kuřácký pokoj, rodinnou kapli, ale též knihovnu, v níž jsou instalovány poklady z Lobkowiczkých archivů.

V přijímacím salonu jsou k vidění obdivuhodné kusy dobového nábytku a obrazy starých mistrů jako například obraz Petera Paula Rubense - Hygieia krmící posvátného hada a David s Goliášovou hlavou od Paola Veronese. Další dva pokoje jsou věnovány lovu a honitbě. Úžasnou loveckou expozici doplňuje rozsáhlá sbírka střelných zbraní, nábytek z paroží a originální lovecké trofeje, které dosud nebyly nikde vystaveny. Celou výstavní expozici završuje galerie rodinných portrétů z 19. století až po současnost.

Za pozornost v interiérech zámku stojí jižně orientovaná Arkádová chodba v 1. podlaží a nádherný sál s velmi dobře zachovalým renesančním interiérem z roku 1564, známý jako sál Rytířský. Honosné místnosti vévodí kamenný renesanční krb. Sál je vyzdoben freskami figur lancknechtů v nadživotní velikosti. Tématem nástropní malby je popis pěti příkladů římských ctností. V Beethovenově sále mohou milovníci hudby obdivovat historické hudební nástroje a originály not slavných hudebníků.

Na zámku je dnes instalována expozice starého evropského umění, která byla sestavena z exemplářů náležejících do tzv. roudnické lobkowiczké sbírky. Její jméno je odvozeno z faktu, že vznikla na jiném lobkowiczkém zámku v Roudnici nad Labem. Roudnická lobkowiczká knihovna se 65 tisíci knih obsahuje vzácné rukopisy i prvotisky. Byla založena někdy v 14. století a je nejrozsáhlejší zámeckou knihovnou u nás. Je přístupná pouze pro badatele, nikoliv veřejnosti.

U zámku se od 16. století rozkládala zahrada, která svou původní podobu dávno ztratila. Místní lékař Stelzig ji rozšířil na krajinný park, který má dnes podobu háje nad tratí. Jen zbytek skalek, socha nad paloučkem, polorozbořená zeď, pěšiny a některé dřeviny připomínají, že se tu dříve rozkládala zámecká zahrada. Za povšimnutí stojí také výrazné stavení na západ od vchodu zámku. Jde o dřívější stáje a byty pro podkoní vybudované v minulém století.

Ať už se na prohlídku zámku v Nelahozevsi návštěvníci vydají v zimě nebo v létě, určitě nebudou zklamáni. Zámek je otevřen celoročně a často zde probíhá řada kulturních akcí, jarmarků a společenských setkání jako jsou například dobová rytířská klání nebo středověké tržiště.