(Ne)klidný Betlém

(Ne)klidný Betlém

Snad každé malé dítě ví, kde se podle Bible narodil Ježíšek, ale ne každé také ví, kde se Betlém skutečně nachází. Vypravit se do Betléma znamená dojet až na okraj izraelské Judské pouště, do míst, která nepatří zrovna mezi nejklidnější. Betlém totiž leží v oblasti, kde dlouho docházelo k ozbrojeným střetům mezi Izraelci a Palestinci.

Betlém leží přibližně 8 kilometrů jižně od Jeruzaléma, v centrální části Západního břehu Jordánu. V roce 1995 se stal hlavním městem betlémského guvernorátu Palestinské samosprávy a dnes v něm žije okolo 30 tisíc obyvatel. Podle Bible v Betlémě vyrůstal David a právě zde byl dokonce prohlášen za krále Izraele. Město je dále také považováno za rodiště Ježíše Nazaretského. V místě, kde se měl Ježíš narodit, byla ve 4. století vystavěna bazilika Narození Páně a Betlém je tak od té doby významným poutním místem. Každoročně do něj míří tisíce věřících křesťanů. V Betlémě sídlí také jedna z nejstarších křesťanských komunit na světě. Jinak je ale Betlém většinově muslimským městem. 

Až do doby křižáckých výbojů v 11. století město vzkvétalo, ale v následujících letech se město potýkalo se značným úbytkem obyvatelstva. Ve 13. století Betlém dobyli Mamlúci a později připadlo Osmanské říši, u níž zůstalo až do první světové války, kdy se tato mocná říše rozpadla. Betlém následně přešel pod správu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a byl součástí Britského mandátu Palestina. OSN v roce 1947 vypracovalo plán na rozdělení Palestiny, kde měl Betlém padnout do jeruzalémské zóny pod mezinárodní správou. V roce 1984 se však rozpoutala arabsko-izraelská válka, jejímž cílem bylo zničit Izrael. Město tehdy zůstalo pod správou Jordánska. V roce 1967 byl však během šestidenní války (5. – 10. června 1967) Betlém získán Izraelem zpět. Betlém se stal na dlouhou dobu místem, kde docházelo k častým ozbrojeným střetům mezi Izraelci a Palestinci.

Od roku 1995 je součástí Palestinské samosprávy, která zahájila program hospodářské a turistické reformy. Hlavní složkou ekonomiky je tak dnes cestovní ruch, který se daří rozvíjet zejména v období Vánoc, kdy se davy křesťanských poutníků vypravují do chrámu Narození Páně. Pro všechny tyto poutníky jsou ve městě připraveny ubytovací kapacity. Nachází se zde asi třicítka hotelů a snad na každém kroku jsou roztroušeny stánky a obchůdky s řemeslným zbožím. Obyvatelstvo se živí prodejem náboženských předmětů z olivového dřeva a perleti. Vjezdy do města dodnes kontroluje izraelská armáda a tak musí turisté počítat s pečlivými kontrolami. Také přesuny obyvatel Betléma do nedalekého Jeruzaléma jsou možné pouze s propustkami. Navzdory izraelsko-palestinskému konfliktu je Betlém neustále zaplavován zástupy poutníků a davy turistů. Město si dodnes dokázalo udržet své kouzlo, což je nejvíce patrné hlavně v jeho centru, kolem Náměstí jesliček a na nedalekém súku.

Dominantní stavbou a nejvýznamnější památkou Betléma je již zmiňovaná bazilika Narození Páně, která je jednou z nejstarších křesťanských svatyní. Údajně byla založena svatou Helenou, matkou římského císaře Konstantina Velikého, na místě Ježíšova narození. První zmínka o jeskyni uctívané jako místo Ježíšova narození, pochází z roku 160 po Kristu. Najdeme ji ve spisech Justina Mučedníka.  Roku 326 zde nechal římský císař Konstantin postavit kostel, který však byl okolo roku 530 přestavěn Justiniánem. O výzdobu interiéru se zasloužili křižáci, ale během Osmanské nadvlády z kostela zmizelo mnoho mramorových prvků. V roce 1852 připadl kostel do společné péče římskokatolické, arménské a pravoslavné církve. Řekové dnes mají na starost jeskyni Narození Páně, která je ústředním bodem kostela. Na podlaze jeskyně je umístěna stříbrná hvězda, která dokládá přesné místo, kde se Ježíš narodil.

S bazilikou Narození Páně je spojen kostel sv. Kateřiny, který byl založen v 80. letech 20. století františkány na místě augustiniánského kláštera z 12. století. Augustiniánský klášter však tehdy nahradil původní svatyni, která v těchto místech stávala již v 5. století a byla spjata se svatým Jeronýmem. Z kostela je možné se po schodech dolů dostat do tří jeskyní – svatého Jeronýma, Neviňátek a svatého Josefa. Jeskyně sloužily již v 1. století po Kristu jako křesťanská pohřebiště. Jsou v nich ukryty hroby svatého Jeronýma a sv. Pavly, která byla jeho následnicí. Pozornost turistů si v Betlémě však zaslouží ještě další městské památky, z nichž většina se nachází západně od Náměstí jesliček. Jde například o Omarovu mešitu z roku 1860, která je jediným muslimským modlitebním místem v centru města a to i přesto, že muslimové již dnes výrazně převyšují křesťany.

Přibližně 5 minut chůze od Náměstí jesliček se nachází Mléčná jeskyně, která je považována za posvátnou. Údajně se do ní totiž schovala Svatá rodina před svým útěkem do Egypta během vraždění neviňátek. Když v jeskyni Panna Marie kojila Ježíše, ukápla jí kapka mléka na zem a ta se zbarvila na bílo. Nejen křesťané, ale i muslimové dnes věří, že seškrábaná zem z této jeskyně podporuje tvorbu mateřského mléka a ovlivňuje plodnost. Místní ženy tak prášek přidávají dětem do nápoje během krmení. Nedaleko stojící kaple sv. Josefa byla vybudována v místě, kde se nacházel dům, v němž rodina přebývala předtím, než uprchla do Egypta. V blízkosti kaple se nachází ještě kostel Pastýřů z roku 1953, který byl vystavěn na základech byzantského kláštera, jenž vznikl v místě, zvěstování narození Ježíše Krista.

Při severním vjezdu do města se nachází významné židovské posvátné místo a tím je Hrobka Ráchel. Leží v těsné blízkosti hranic mezi Palestinou a Izraelem, v místě, kde dochází k pečlivým pohraničním kontrolám. Hrobka Ráchel, ženy Jákoba a matky dvou z jeho dvanácti synů, je přístupná pouze z izraelské strany. Vzhledem k tomu, že je střežena vojáky a obehnána ostnatým drátem, připomíná malou pevnost. Hrobku Ráchel postavili křižáci, po staletí se o ni starali Osmani a roku 1860 ji nechal opravit britský Žid sir Moses Montefiore. Hrob, který uvnitř zakrývá sametová látka, je dnes uctíván jak Židy, tak i muslimy. Židovky, které sem přicházejí, se modlí za své děti, svobodné ženy zase za to, aby otěhotněly. 

Ve starobylém palestinském domě bylo Svazem arabských žen založeno sice malé, ale dosti zajímavé muzeum Bajtuna al-Talhámí, které je věnováno šikovnosti místních žen. V jedné místnosti jsou k vidění výšivky, kterými se zdobí typické palestinské dámské šaty, v další vystavuje stříbrné šperky, podle kterých se dříve posuzovalo rodinné jmění. Obývací pokoj (Díván) je zařízen přesně tak, jak bylo v dřívějších dobách běžné. Nechybí koberec, staré fotografie, hudební nástroje, nádoby pro uložení paliva a olejničkami. Kuchyň je poměrně prostá, ale může vás v ní zaujmout staré měděné nádobí a pec na chleba. U vchodu do muzea je možné si koupit tradiční krásné výšivky. 

- jap -

Dalčí články z Izraele: 
Citadela neboli Davidova věž v Jeruzalému – místo Kristova odsouzení 
Chrám Božího hrobu v Jeruzalému 
Masada – pevnost Heroda Velikého 
Léčivé vody Mrtvého moře 
Betlém - město s bohatou biblickou tradicí

Článek byl zobrazen 18 032 krát.