Svatý oheň z Jeruzaléma

Svatý oheň z Jeruzaléma

Nejstarší a stále živý zázrak, nejposvátnější událost v životě pravoslavných křesťanů. Toužebně očekávaný okamžik a neskonalá radost a dojetí. Takto je přijímán Svatý oheň, který již téměř 1700 let v sobotu před Velikonoční nedělí naplňuje chrám Božího hrobu v Jeruzalémě davy věřících. Domníváte se, že jste o tomto zázraku ještě neslyšeli, že jste se se Svatým ohněm ještě nesetkali? Možná se mýlíte.

Pravoslavné velikonoce

Na úvod je nutno si vysvětlit, že Velikonoce, jak je slaví katolící a protestanté, a Velikonoce slavené v pravoslavných církvích, připadají většinou na jiné dny. Křesťané v západní části světa určují datum Velikonoc podle gregoriánského kalendáře, jarní rovnodennost je pevně stanovena na 21. března bez ohledu na astronomickou skutečnost. Svátky tedy mohou být mezi 22. březnem až 25. dubnem. Velikonoce se slaví první neděli po prvním úpňku, který následuje po jarní rovnodennosti.

Většina pravoslavných církví východního křesťanstva však používá starý kalendář - juliánský, který se od gregoriánského kalendáře liší o 13 dnů. Jarní rovnodennost není pevně stanovena, řídí se dle astronomické skutečnosti. Pravoslavné Velikonoce , zvané též Pascha, tedy mohou připadat na dny od 4. dubna do 8. května. Vždy však platí ustanovení, že pravoslavná Pascha nesmí být před židovským svátkem Pesach.

Pascha , a Velikonoční neděle obzvláště, je nejdůležitějším svátkem východních křesťanů, je to nejstarší křesťanský církevní svátek spojený s ukřižováním a slavným zmrtvýchvstáním Ježíše Krista.

Napjaté očekávání

Na Velikonoční sobotu v době pravoslavných svátků se od časného rána do Starého Města v Jeruzalémě scházejí tisíce věřících z blízka i daleka. Bez asistence izraelské policie a kovových zábran v ulicích by se takové davy daly těžko zvládnout. Do samotného chrámu Božího hrobu, kde k zázraku dochází, se vejde až 10 000 osob, další tisíce se tísní v přilehlých ulicích. Je důležité zaujmout svoje místo a trpělivě čekat.

V poledne zmíněného dne se dostaví v doprovodu hodnostářů jeruzalémský pravoslavný patriarcha, kterého následuje arménský arcibiskup, doprovázeni procesím. Patriarcha za pronášení modliteb třikrát obejde Boží hrob. Potom svlékne svrchní roucha a v bílém oděvu vstoupí dovnitř samotného Božího hrobu. Před vstupem je prohlédnut izraelskými Židy, zda u sebe nemá technické prostředky k rozdělání ohně. Dříve prohlídku vykonávali turečtí vojáci.

Foto: Chrám Božího hrobu v Jeruzalémě, uprostřed edikula s Božím hrobem © Dreamstime.com

Boží hrob je umístěn v rotundě chrámu, která pochází ze 4. století z doby císaře Konstantina. Stavba původního chrámu byla zbudována nad skalním hrobem nedaleko popravčího místa zvaného Golgota. Do nového hrobu vytesaného ve skále, který patřil Ježíšovu vlivnému příznivci Josefovi Arimatejskému, bylo uloženo Ježíšovo tělo po snětí z kříže. Nad hrobem stojí malá svatyně - edikula ve stylu tzv. tureckého baroka. Byla zbudována až po velkém požáru kolem roku 1810. Uvnitř edikuly jsou dvě malé místnosti. První je kaple Anděla, v které je oltář s kouskem kamene, kterým byl zavalen Kristův hrob. Nízký vchod vede do maličké kaple Božího hrobu.

Foto: Kaple Božího hrobu. Kristův skalní hrob je překryt mramorovou deskou. Na místě svící spočívala Ježíšova hlava. © Dreamstime.com

Oheň, který nepálí

Arménský arcibiskup zůstává v kapli Anděla, patriarcha postoupí o několik metrů dále do kaple Božího hrobu. Zde očekává prastarý zázrak seslání Svatého ohně, symbolu vzkříšení. Shromáždění věřící v chrámu zpívají Kyrie eleison, Bože smiluj se.

Čekání na zázrak může být dlouhé, někdy však oheň sestoupí rychle a zažehne olivový olej v lampě uvnitř Božího hrobu. Patriarcha pak vyjde, modlí se, Svatým ohněm zapálí buď 33 nebo 12 svící a rozdělí je mezi shromážděné v chrámu. Zvony zvoní a věřící si od Svatého ohně zapalují svoje svíce. Za chvíli jsou chrám a jeho okolí plné světel. Oheň prý prvních 33 minut nepálí, nespálí vlasy, vousy ani obličej. Mnoho věřících se ohně dotýká a přikládá si ho k tváři.

Foto: Věřící se zapálenými svícemi Svatého ohně. © Dreamstime.com

Nejstarší písemný popis obřadu je z roku 1106, kdy ho detailně popsal ruský opat Daniel. Daniel se v popisu zmínil o zvláštní modré záři, která sestupovala do Božího hrobu. Tuto záři však vidělo mnoho věřících také v dobách nedávných.

Dle tradice k tomuto zázraku dochází již od 4. století, kdy byla v roce 336 dokončena stavba chrámu Božího hrobu a chrám začal sloužit jako důležité poutní místo křesťanského světa. V roce 1054 došlo k rozkolu křesťanské církve na katolickou a pravoslavnou část, spory o moc uvnitř církve rozbily křehkou jednotu. Zázrak Svatého ohně pak již byl pouze v režii církve pravoslavné. Poměry na Středním východě se změnily na 88 let, když Jeruzalém dobyla v roce 1099 vojska křižáků. Stalo se však, že toho roku Svatý oheň nesestoupil a vypukly nepokoje. Obřad totiž vedl katolický patriarcha. Ve 13. století papež Řehoř IX. prohlásil zázrak Svatého ohně za nedůvěryhodný a katolická církev se přestala na rituálu podílet. Evropská reformace ještě utužila nedůvěru k zázrakům, ostatkům svatých a zázračným obrazům. Není proto divu, že západní křesťané vědí o zázraku seslání Svatého ohně velmi málo nebo nic.

Foto: Sloup, po kterém sestoupil Svatý oheň v roce 1579 . © Dreamstime.com

Proč věřící líbají prasklý sloup a jak se stal mohamedán křesťanským svatým

Traduje se, že v r. 1579, to byla Svatá země již spravována Osmanskou říší, turečtí vojáci zabránili řeckému pravoslavnému patriarchovi Sofroniovi IV. vstoupit do chrámu, aby přijal Svatý oheň. Patriarcha stál spolu s věřícími před zavřeným vchodem do chrámu, když v tom do jednoho ze tří sloupů u vchodu udeřil blesk a zapálil svíčku, kterou držel patriarcha v ruce. Od Svatého ohně si zapálili svíce všichni lidé v davu, který před chrámem stál. Když to Turci uviděli, v bázni otevřeli bránu a dovolili křesťanům dokončit jejich rituál uvnitř svatostánku. Sloup, kterým projel blesk přinášející Svatý oheň, dodnes nese stopy poškození. Pravoslavní věřící tento sloup líbají a považují ho za důkaz Božího zázraku.

Tomuto zvláštnímu sestoupení Svatého ohně přihlížel arabský emír Tunom, který se zrovna nacházel na nádvoří chrámu. Ač muslim, byl zázrakem ohromen a pochvalně se o něm zmínil před svými spoluvěrci. U těch však nenašel pochopení, byl prý popraven a jeho tělo spáleno. Tunomovy ostatky jsou uloženy v klášteře Panny Marie v Jeruzalémě a emír Tunom se tak stal svatým mučedníkem pravoslavné církve. Jeho svátek se slaví 18. dubna.

Svatý oheň v době koronavirové

Obřad seslání Svatého ohně je přenášen živě v Řecku, Rusku, Rumunsku, Bělorusku, Bulharsku, Gruzii, na Kypru, v Libanonu a také v Egyptě. Také se do těchto zemí svatý oheň přiváží a na letištích je přijímán státníky. Například na letišti Vnukovo v Moskvě očekávaly v minulých letech Svatý oheň tisíce věřících a sám prezident Vladimír Putin. Do Svaté země přijížděly vždy před Velikonocemi hodnostáři pravoslavných církví, aby svým národům přivezli symbol vzkříšení, symbol hořícího Mojžíšova keře na Sinaji.

V letošním roce 2020, kdy jsme zkoušeni novou, dosud nepoznanou pandemií, bude průběh oslav jiný. Ceremoniálu seslání Svatého ohně, který se koná v sobotu 18. dubna, se bude moci zúčastnit jen asi 10 představitelů různých pravoslavných církví. Bude tomu jinak než v předchozích letech a staletích a bude záležet na vynalézavosti hodnostářů, jakým způsobem dopraví tohoto posla vzkříšení a naděje do svých komunit za mořem. Každý kdo vstupuje do Izraele, musí nyní projít 14denní karanténou, proto zástupci pravoslavných církví na letišti v Tel Avivu ani nevystoupí a přijmou Svatý oheň hořící ve speciální schráně na palubách letadel.

Foto: Delegace bulharských kněží přiváží v roce 2015 Svatý oheň do Sofie. © Dreamstime.com

Víra hory přenáší

Pravoslavné náboženské rituály, zpívané mše, nádherná kněžská roucha a bohatá výzdoba kostelů vytvářejí pro víru potřebnou mystiku a pravoslavný věřící je většinou hluboce věřícím. Z jeho pohledu je seslání Svatého ohně opravdovým zázrakem nebo aspoň nevysvětlitelnou záhadou. I kdyby byl Svatý oheň zapálen lidskou rukou, dochází k tomu na místě a v čase, které ho svým významem posvětí.

Svatý oheň se předává nejen do zahraničí, ale především do všech pravoslavných kostelů ve Svaté zemi, jeho první cesta však vede do Betléma, do chrámu Narození Páně. A právě tento Svatý oheň, který v kostelích hoří nepřetržitě po celý rok, se v předvánoční době ve zvláštních kontejnerech převáží z Betléma do Evropy, aby jako Betlémské světlo potěšil mnoho rodin a přinesl poselství lásky a pokoje. Třeba jste se s ním setkali i vy a pokud ne, tak to letos můžete napravit.

Foto: Aktualizace: Jeho Blaženost Theofilos III., patriarcha jeruzalémský vychází z Božího hrobu se Svatým ohněm.
Jeruzalém 18. 4. 2020

Autorka: Ludmila Tvrdoňová, majitelka cestovní kanceláře TILIA a průvodkyně 

- PR článek - 

Článek byl zobrazen 11 227 krát.