Pobřeží kostlivců

Pobřeží kostlivců

Za jedno z nejnehostinnějších a nejopuštěnějších míst na světě je považována namibijská poušť Namib. Její téměř 600 kilometrů dlouhý severní úsek dostal název Pobřeží kostlivců a byl vyhlášen národním parkem. Je to velmi skličující a nepřátelsky vyhlížející krajina, plná štěrku, kamení a pohyblivého písku.

Krajina Pobřeží kostlivců vypadá jako by snad byla z jiného světa. Tuto nezkrocenou zemi tvoří rozeklané útesy zahalené mlhou a divoké křížící se mořské proudy, které mají za následek životy tisíců námořníků. Posádky lodí, které u tohoto pobřeží v minulosti ztroskotaly, neměly nejmenší šanci na přežití. Mělčiny i čára příboje jsou posety řadou lodí, nebo spíše tím, co z nich zbylo. Některé z těchto vraků leží až 50 metrů na pevnině a to díky pozvolnému postupu pouště směrem na západ. Pokud někdo z posádky ztroskotání přežil, našel smrt většinou v pustinách vnitrozemí. Vybělené kosti dávných námořníků společně s kostmi velryb a tuleňů nakonec daly tomuto zlověstnému pobřeží jeho jméno – Pobřeží kostlivců.

Pobřeží kostlivců však netvoří jen pobřeží, ale také oblast Kunene, která pokračuje do vnitrozemí. Severní hranici tvoří těžce dostupná řeka Kunene, která odděluje Namibii od sousední Angoly. Jižní hranici pak tvoří město Oranjemund situované v diamantonosné oblasti. Poušť Namib se táhne po celé délce a v průměru 100 kilometrů zasahuje do vnitrozemí. V celé této oblasti je rozeseto několik národních parků a rezervací, z nichž nejsevernější chráněnou oblastí je Park Pobřeží kostlivců. Ten se od řeky Kunene táhne v délce 500 kilometrů směrem na jih, kde se poté mění na Národní turistickou a rekreační oblast Západní pobřeží, která je po dalších cca 200 kilometrech zakončena u mělkovodního přístavu Swakopmund.

Krajina je úplně vyprahlá, ročně zde nespadne více jak 25 milimetrů srážek. Jediným zdrojem vláhy tak zůstává mlha, která se ve vnitrozemí objeví každou noc a vytváří na skalách, písku a listech rostlin drahocenný vodní povlak. Průměrná roční teplota v přímořském pásu není nijak vysoká, pouze okolo 15 stupňů Celsia, zatímco vnitrozemská část je pak považována za jednu z nejteplejších oblastí světa. Největší horka zde panují od listopadu do března. Celá tato oblast je známá také jako místo nejrůznějších objevů. I když jde o pochmurnou a nehostinnou krajinu, musí se uznat, že má i svou nadpozemskou krásu. Vyskytují se zde pozoruhodné životní formy, spousty druhů rostlin a živočichů, které jsou výjimečné už jen tím, že se dokázaly přizpůsobit zdejším opravdu tvrdým podmínkám.

Vyskytují se zde sukulenty, trvalky a akácie. Typickou rostlinou pro vnitrozemí je pak welwitschia, podivná rostlina, která je zakrslou formou stromu a je přirovnávaná k "živoucí fosilii". Tvoří ji neupraveně rozprostřené listy, které mohou být dlouhé až osm metrů. Některým jedincům tohoto odolného druhu je přes 1500 let. Na skalách jsou patrné kolonie lišejníků a Pobřeží kostlivců je dokonce považováno za jedno z nejbohatších a nejúžasnějších lišejníkových území na světě.

Co se týče fauny, tak Pobřeží kostlivců obývá překvapivě pestrá směsice ptáků, ještěrek, hadů, pavoukovců a hmyzu. Ze savců je zde zastoupen šakal čabrakový, hyena čabraková, přímorožec, antilopa skákavá, pštros, nosorožec, žirafa, zebra, levhart a proslulý stepní slon. Kolem mysu Cape Cross sídlí v období rozmnožování zhruba čtvrt milionu lachtanů.

Ve vnitrozemí se rozkládající oblast Kunene byla donedávna známá spíše pod názvem Kaokoveld. Jde o nezkrotnou a divokou zemi, která pozvolna stoupá přes centrální planiny až k hlubokým a do výšin se tyčícím soutěskám. V těchto místech je občas možné narazit na vodu. Proto je krajina Kunene velmi rozmanitá, zahrnuje štěrkové pouštní planiny, řídce porostlé travnaté pláně, křovinaté oblasti i pestrobarevná horská pásma. Podél toku řeky Kunene je země zahalena zelení.Kunenská oblast je jednou z nejdivočejších a nejméně narušených částí světa. Kdo má zájem, může ji kupodivu prozkoumat poměrně v pohodlí a bezpečí. Je třeba se však na cestu dobře připravit.

Atraktivním územím Pobřeží kostlivců je obrovská soustava masivů zvaná Brandberg. Na těchto skalách jsou k vidění tisíce pradávných skalních maleb, které jsou považovány za jeden z nejkrásnějších příkladů starobylého křováckého umění. Do oblasti spadá také obrovitý a silně zvětralý skalní masív Gross Spitzkoppe, kterému se říká „Bílá paní“. Jeho vrchol byl poprvé zdolán v roce 1947. Dále se zde nachází také měsíční krajina Twyfelfontein s roztroušenými skalami a četnými skalními rytinami. Tyto rytiny jsou památkou na původní domorodý kmen Khoiů, pozdější malby již pocházejí od Křováků. Dalším zajímavým krajinným prvkem je zkamenělý les v Khoryxasu či hory za Etendekou, které tvoří kuželovité kopce.

Pláně Pobřeží kostlivců obývají domorodé kmeny Tijima a Ovahimba, které se jasně odlišují od mnohem početnějšího národa Herero. Ovahimbové jsou kočovnými pastevci, kteří se vyhýbají střetu s civilizací a snaží se udržet si své tradice a kulturní dědictví. Dodnes tak žijí stejným způsobem jako jejich předci před staletími. Oblečeni jsou pouze do kožených suknic, nohy a ruce mají ozdobeny velkým množstvím těžkých náramků ze železa, mědi a mosazi, zdobí je také šperky z mořských měkkýšů. Vlasy si potírají směsí másla, hlíny a bylinek, což je chrání nejen před slunečními paprsky, ale také před obtížným hmyzem.

Namibijským Pobřežím kostlivců vede jediná turistická stezka dlouhá 50 kilometrů, kterou je možné pěšky urazit za 3 dny. Možná je také kratší vycházka k Brandbergu, žulovému ostrovu, kterému dominuje vrchol Konigstein vysoký 2573 metrů nad mořem. Skvělou základnou k prohlídkám oblasti je Khorixas, kde se nachází i rozmanité možnosti ubytování. V Terrace Bay na pobřeží byly vybudovány dokonce bungalovy nabízející plnou penzi.

Také v Torra Bay jsou místa určená pro táboření, je v nich zabezpečena pitná voda, palivové dříví a další potřebné věci. Tábořiště je však otevřeno pouze v prosinci a v lednu. Přistávací plocha pro letadla se nachází v oblasti Entendeka. Další pohodlnou základnou je Palmwag, z níž je možné se vydat na výlety pod názvem Desert Adventure Safari. Dále se zde nachází ranč Otjiwa, který je ideální pro pozorování divoké zvěře a také lovecká a výletní farma Otjisazu. Silnice jsou v parku neasfaltované a některé mohou být řádně hrbolaté.

- jap –

Další články z Namibie:
Oblast Caprivi
Etosha - velké bílé místo plné života

Článek byl zobrazen 7 019 krát.