Pasargadae – město mocného vládce Persie

Pasargadae – město mocného vládce Persie

Írán je nádhernou, turisty stále ještě neobjevenou zemí, která se pyšní bohatou historií. Je poseta mešitami, středověkými hrady, zoroastrijskými chrámy a najdeme v ní i řadu významných starověkých lokalit. Jednou z nich je Pasargadae - bývalé první hlavní město Achamejovské říše, které ukrývá četné paláce, rozlehlé zahrady i mauzoleum vládce Kýra II. Velikého.

Pasargadae neboli Pasargády, najdeme na západě Íránu v provincii Fárs, přibližně 60 kilometrů severovýchodním směrem od města Šíráz, v nadmořské výšce 1845 metrů. Založil jej král Kýros II. Veliký v 6. století před Kristem jakožto své sídelní město. S budováním města se začalo v roce 546 před naším letopočtem. Roku 529 před Kristem byl však jeho zakladatel, vládce Kýros II. Veliký zabit během tažení proti Massagetům, nomádským kmenům severních íránských stepí. To pro město znamenalo konec jeho dalšího rozvoje. Vládu po králi převzal jeho starší syn Kambýsés. I tak se však Pasargadae stalo hlavním městem první velké multikulturní říše v západní Asii – Achamejovská říše tehdy sahala od východního Středomoří a Egypta až po řeku Indus (Hindus). Hlavním městem byly Pasargády až do roku 518 př. n. l., kdy král Dáreios založil přibližně 25 km jihozápadně město Persepolis, které se stalo novým královským městem.

Mírumilovný vládce

Král Kýros II. Veliký je znám jako jeden z nejprozíravějších vládců a nejvýznamnějších dobyvatelů starověku. Stal se zakladatelem Perské říše a během jeho cca 30 let trvajícího panování přijali perskou nadvládu obyvatelé téměř celého Předního východu. Nechal tak vzniknout rozlehlé impérium, které nemělo v té době obdoby. Nebyl však tak krutým panovníkem, jako byli jeho současníci. Poraženým národům nechával náboženskou svobodu a určitou míru autonomie. Poražené panovníky nenechával zavraždit, jak bylo běžné, ale daroval jim život.

Vynikal zkrátka obratnou politikou, v níž kombinoval sílu a mírnost. Pro mnohé se tak Kýros stal ztělesněním ideálního vládce. Ve městě Pasargadae nechal vystavět nádherné paláce, opevnění Tall-e Takht s komplexem strážních domků, auditorium, rozlehlé zahrady a také své mauzoleum. Do dnešních dní se z původní krásy města dochovalo jen velmi málo, většina staveb se proměnila v ruiny. Přesto bylo Pasargadae v roce 2004 pro svou jedinečnou a vysokou architektonickou hodnotu zapsáno na Seznam památek světového kulturního dědictví UNESCO.

Skromná hrobka pro velkého panovníka

Nejzachovalejší stavbou Pasargadae je právě hrobka Kýra Velikého, která má základnu o rozměrech 13 x 13 metrů, je vysoká 11 metrů a pohřební komora s rozměry 3 x 2 metry se nachází ve výšce necelých 5 metrů. V porovnání s hrobkami egyptských faraonů je tak velmi skromná. Kýros totiž nechtěl zemi finančně vyčerpávat megalomanskými stavbami, ale raději investoval do zajištění bezpečnosti své říše. Přesto však měl panovník o sobě značné mínění, původně se totiž na hrobce nacházel perský nápis, který zněl: Ó člověče, já jsem Kýros, jenž založil perskou říši a kraloval Asii. Nezáviď mi můj památník“. Text však v období, kdy Persie připadla do rukou Alexandra Makedonského, zmizel. Že se na hrobce opravdu nacházel je doloženo vyprávěním řeckého historika Aristobula, který Alexandra Velikého doprovázel při jeho tažení na východ.

Ve starověku hrobku Kýra II. Velikého, která svým vzhledem připomíná babylonské zikkuraty, obklopovalo sloupořadí. Hrobka měla masivní základnu z kvádrů a byla umístěna doprostřed zahrady. Do pohřební komory se vstupovalo úzkým vchodem (výška 139 cm a šířka 78 cm) a uvnitř se nacházel stůl se sklenicemi, zlatý sarkofág, vzácné šperky a šaty panovníka. V současnosti je panovníkova pohřební komora, jež vykazuje řecko-jónské stylové prvky, prázdná. Celek byl původně obklopen 50 m dlouhou a 40 m širokou zdí.

Hrobka Šalamounovy matky

Ve 13. století, kdy do oblasti pronikl islám, byla hrobka z důvodu svého zachování, přestavěna na mešitu. Arabská vojska ji totiž chtěla zničit, ale správci, kteří ji hlídali, Araby přesvědčili, že se jedná o hrob matky krále Šalamouna. Hrobka tak byla ušetřena, ozdobena verši z koránu a nazvána Qabr-e Mádar-e Sulejmán, tedy "Hrobka matky krále Šalamouna". Cestovatelé z Evropy, kteří se do těchto končin vypravili, potvrzovali, že je hrobka cílem ženských poutí. Teprve v roce 1812 britský cestovatel James Morier poznal, že se ve skutečnosti jedná o Kýrovu svatyni. V roce 1923 se pak do vykopávek pustil německý archeolog židovského původu Ernst Herzfeld a jeho práce tak definitivně vyvrátila veškeré domorodé legendy. Herzfeld potvrdil, že se skutečně jedná o hrobku perského vládce Kýra II. Velikého.

Další památky města

Hrobka Kýra II. Velikého dnes jednou z nejlépe dochovaných památek achamejovské epochy. Kromě ní se toho v Pasargádách příliš nedochovalo, přesto je celý areál, v němž se vám může stát, že budete při prohlídce zcela sami, opravdu působivý. K vidění jsou zde například pozůstatky královského paláce, který je zdoben fragmenty asi 30 sloupů. Některé z nich jsou popsány klínovým písmem. Jedna z místních věží je dokonce považována za hrobku Kýrova syna Kambýse II.

- jap -

Článek byl zobrazen 7 946 krát.